Parézy

Parézy, neboli obrny mohou být periferní (chabé) nebo centrální. K periferní paréze můžete přijít úrazem, ale i prostým "přeležením" ruky. Projevem je pak obecně většinou větší či menší necitlivost v určité typické oblasti a také oslabené nebo úplně "ochablé" určité svalstvo inervované daným nervem. Důležitý je správný postup a spolupráce fyzioterapeuta s lékařem. S odstupem cca 3 - 4 týdny od úrazu se provádí EMG vyšetření, aby se zjistilo, jak moc velké je poškození nervu. Pacient by měl docházet na tzv. "selektivní elektrostimuaci" na fyzioterapii aspoň 2 krát týdně, dokud nerv nedoroste. Nerv roste rychlostí 1 - 3 mm za den a pak ještě jednou takovou dobu zraje. Ruku je třeba také správně dlahovat s účelem: prevence kontraktur a usnadnění úchopů a sebeobsluhy. Pokud je ruka správně zadlahována, umožní to pacientovi pohodlně naposilovat další části horní končetiny...

Paréza n. radialis

Vzniká tzv. "kapkovitá ruka". Člověk nemůže natáhnout prsty a zápěstí, popřípadě i supinovat (otočit dlaní vzhůru) ruku. Vzniká i senzorický deficit (pacient cítí "brnění" nebo naopak cítí méně) v oblasti dorza ruky a palce až prostředníku). Dlahou můžeme vyvážit aktivitu svalstva, viz. následující video, které znázorňuje pacienta bez a s dlahou: 

Na dalším videu je vidět, jak se chová ruka bez dlahy a s dlahou. (pozn.: smajlík je na videu v oblasti hlavy pacientky, aby byla zachována anonymita)

Paréza n. medianus a n. ulnaris

Při paréze n. ulnaris vznikne tzv. drápovitá ruka a pacient necítí nebo ho brní 4. a 5. prst a část dlaně a dorza ruky pod těmito prsty. Například v oblasti palce má pacient oslabenou flexi (ohnutí) prostředního (MP) kloubu - kvůli tomu pacient nemá sílu při "pinzetovém úchopu" nebo ho nemůže vůbec provést. 

Nejznámnějším příkladem parézy n. medianus je utisknutí tohoto nervu při syndromu karpálního tunelu. V tomto případě je v popředí senzorický deficit (brnění nebo necitlivost) v oblasti palce, ukazováku a prostředníku a v dlani pod těmito prsty. Maximum "brnění" neboli parestezií se objevuje v noci, když uvolnění ruka přepadne do flexe (ohnutí) a utiskne nerv v oblasti karpálního tunelu ještě více. Zde má smysl dlaha nebo ortéza na udržení zápěstí v neutrální pozici a samozřejmě odpovídající kinezioterapie, která se zaměří mimo uvolnění měkkých tkání v oblasti zápěstí (retinaculum flexorum) a stereotypu úchopu i na postavení ramenních kloubů a krční páteře, jelikož je znám fenomén "double crush syndrom", kdy je nerv utisknut na více místech. Rovněž má smysl začadit do terapie "cvičení na zlepšení klouzání nervu", protože každý nerv je umístěn ve vazivových obalech a ty mohou být také postiženy adhezemi nebo může být sníženo klouzání nervu v těchto obalech v důsledku chronického dráždění. Chirurgické uvolnění by mělo být provedeno dříve, než dojde k motorickému deficitu (oslabení svalstva v oblasti palce).

Závažnější parézy n. medianus vznikají při úrazovém poškození (zlomenina distálního radia) , kde je výrazněji postižena motorická složka a oslabení se projevuje zejména v oblasti svalstva palce. Tomuto postižení se říká tzv. kazatelova ruka nebo také opičí ruka - kvůli "vyhubnutí" ruky v oblasti palcového (thenarového) svalstva. Například v oblasti palce je oslabena abdukce, flexe prostředního (MP) i koncového (IP) kloubu.

Postižení nervů se může samozřejmě objevit i ve vyšších etážích, například v oblasti krční páteře nebo v oblasti brachiálního plexu, ať už v důsledku úrazu nebo pokročilých degenerativních procesů. Obraz parézy zde může být podobný jako při poškození výše zmiňovaných nervů a i dlahy pro úchop jsou vyrobeny tímto způsobem, aby zpevnily paretickou (oslabenou) část. Na videu níže je pacientka s parézou vzniklou útlakem nervových kořenů v oblasti krční páteře. Obraz parézy ale víceméně odpovídá postižení n. ulnaris a n. medianus.

na vývoji stránky se pracuje :-)